Blíží se další koncert z cyklu Kulturní Osmičky. Říjnový koncert bude tentokrát věnovaný skladateli a učiteli Jakubu Janu Šimonu Rybovi. Letos slavíme dvojité jubileum - 250 let od jeho úmrtí (8. dubna 1765) a 200 let od jeho narození (26. října 1815).
Účinkuje komorní soubor Motus Harmonicus, zazní skladby Jakuba Jana Ryby a českých kantorů 18. století. Po skončení koncertu bude možné zakoupit knihu o Jakubu Janu Rybovi a hudební CD - nahrávky České mše vánoční. Děkujeme tímto za zapůjčení Podbrdskému muzeu v Rožmitále pod Třemšínem.
Rožmitálského kantora Jakuba Jana Šimona Rybu a regenschoriho proslavila jediná skladba. Zkomponoval ji pro potřeby rožmitálského kůru již v roce 1796. Původní materiál se sice nezachoval, ale hraje se a zpívá po celém světě. S názvem Česká mše vánoční obletěla svět a našla si cestu k lidským srdcím mnohých národů. Zpívají ji v Brazílii, v Americe, v Austrálii, její český text nastudovali i lordi v Britském parlamentu. Autor ani nemohl předpokládat, že mu právě toto dílo zajistí nesmrtelnost, a to na úkor všech ostatních kompozic, kterých si sám osobně cenil a které byly vysoce hodnoceny již za jeho života.
Jakub Jan Ryba se narodil 26. 10. 1865. Pocházel z Přeštic z kantorské rodiny, jeho otec Jakub Jan Ryba st. byl znamenitým varhaníkem a schopným skladatelem. Svůj talent, zděděný po otci, brzy rozvinul. Po studiích na piaristickém gymnáziu v Praze, která nedokončil, a po absolvování učitelského kurzu, působil krátký čas jako učitel v Nepomuku a v Mníšku. Od roku 1788 až do konce svého života žil v Rožmitále pod Třemšínem. Srovnáme-li jeho podmínky s podmínkami současníků působících za hranicemi, musíme vyzdvihnout jeho pracovní nasazení podpořené úžasnou pílí, kterou kompozici věnoval, i když nebyla jeho hlavní životní náplní, ani rozhodujícím nástrojem příjmu. Tím byla práce ve škole, výchova a vzdělávání dětí a mládeže, které se svědomitě a cele (i za cenu osobních obětí) až do smrti věnoval. Jako otec sedmi dětí, které zůstaly naživu z třinácti narozených, musel v posledních letech života čelit velkým existenčním potížím.
Hudba, a především její tvorba, se stávala Rybovi důležitou duševní vzpruhou v těžkých životních situacích. Stále se zhoršující zdravotní stav, neutuchající spory s rodiči žáků i s vrchností, pocity marnosti, zoufalství a beznaděje však nakonec zvítězily a přivedly jej až k rozhodnutí předčasně ukončit život. Rybův osud se dovršil v lesní tišině u Voltuše nedaleko Rožmitálu, kde si 8. 4. 1815 podřezal břitvou hrdlo. Jako sebevrah byl Ryba pochován bez obřadu na morovém hřbitově, teprve po čtyřiceti letech spočinul na hřbitově v Rožmitálu. Na místě jeho smrti v roce 1854 postavili lesní dělníci kamenný křížek, v roce 1933 byl doplněn kamennou mohylou, která zde stojí dosud. Přesto, a možná právě proto, že byl často nucen těžce překonávat každodenní překážky, vytvořil dílo, které přetrvalo staletí, a jistě stále bude oslovovat tisíce posluchačů na celém světě. Neprávem opomíjený Ryba má šíří své tvorby, vznikající často v těžkých životních situacích, trvalé místo mezi nejpozoruhodnějšími osobnostmi české hudby.
Rozsah díla Jakuba Jany Ryby je úctyhodný. Nese v sobě hudební i literární odkaz, který prostupuje celou jeho tvorbou. Četnost, rozmanitost a skladatelské invence zdaleka přesahují obraz, jaký byl o Jakubu Janu Rybovi v minulosti vytvořen a v mnohém je stále v české veřejnosti zakořeněn.
Jakub Jan Ryba byl nejen obdivuhodný představitel české hudby, ale i osobnost, která svým působením a příkladem přispěla rodícímu se národnímu obrození, pozvedla úroveň školní výchovy i chrámové hudby a zanechala v paměti národa i celého hudebního světa.
Autografy hudebního díla Jakuba Jana Ryby jsou uloženy v Českém muzeu hudby v Praze.
Pozvánka v tiskovém rozlišení (.pdf, 3,5 MB)